Do vašich diářů – zahajujeme v sobotu 10. září 2016

Umělci slánské trhliny (I.) - výstava ve slánském muzeu
Václav Fiala, Alois a Julie Mezerovi, Václav Nejtek, Karel Vik,
T. F. Šimon a hollaristé

Touto přehlídkou obrazů, kreseb a grafiky chceme navázat na výstavu Ludvík Kuba a Slaný.  Naší snahou je přiblížit výtvarná díla dalších umělců, kteří ve Slaném nejen vystavovali, ale také tvořili. Zásluhu na tom měli Josef Kylies,  Josef Čížek  a Karel Čížek  – hlavní opory Uměleckého odboru slánského Sokola, který sami pojmenovali Trhlina.
Malířů a grafiků se vztahem ke Slanému, a to právě díky Trhlině, je celá řada. Jak již bylo řečeno při Kubově výstavě, soudobé výtvarné umění chápali trhlináři jako podstatnou součást životního stylu ve Slaném – centru zemědělského kraje. Představili se zde malíři jistě významní, ale vždy přicházeli s uměním sdílným širokému okruhu. Zajímavé je porovnat kulturní dění ve Slaném a nedalekém Kladně – v ocelovém srdci regionu. Zatímco do Slaného přijíždí Ludvík Kuba, členové Umělecké besedy a hollaristé, na Kladně v Kračmářově galerii prezentují své práce příslušníci Skupiny 42 v čele s kladenským Karlem Součkem. Rozdílné sociální a průmyslové prostředí obou měst sehrálo svou roli.
Letos uvedeme výběr z děl Václava Fialy, Aloise a Julie Mezerových, Václava Nejtka, Karla Vika, T. F. Šimona a některých hollaristů. Příští rok by měl být věnován zejména umělcům z jižních Čech, kteří do Slaného zajížděli – Josefu Krejsovi, Richardu Laudovi, Jaroslavu Vojnovi a Aloisi Moravcovi.
Připomeneme si tak ne zcela známou „výtvarnou historii“ města Slaného, a to v nelehkém období před II. světovou válkou a v jejím průběhu. Přestože jakýmsi vrcholem úsilí trhlinářů se staly dlouhodobé styky a přátelství s Ludvíkem Kubou, výtvarných plodů, které ve Slaném díky Trhlině uzrály, bylo mnohem víc.
Záměrem tohoto průvodce není předložit odborně sevřený text, ale reportážním způsobem nastínit setkávání umělců s jejich slánskými přáteli. Vedle faktografických údajů je zde možné najít i zdánlivě všední události, které se přihodily při realizaci výstav, a řadu postřehů „hybatelů“ kulturního života v čase, kdy se začínají stahovat nad naší vlastí hnědé mraky, které nakonec i město Slaný pohltily. Jedinečný pramen nám poskytly vzpomínky Josefa Kyliese  a kronika Trhliny;  oba tyto rukopisné materiály navíc doprovázejí osobité Kyliesovy kresby.
Když listujeme zmíněnými pamětnicemi, korespondencí, dobovým tiskem a vidíme výtvarné práce, které kdysi defilovaly před slánským publikem, uvědomujeme si cenu odkazu trhlinářů – oni kdysi přinášeli do zšeřelé doby krásu, radost z umění, jež pomáhalo „přežít“ a dodávalo naději. Ostatně aktuální poselství i do dnešních dní…(Vladimír Přibyl, z připravovaného průvodce výstavou)