Největší veduta Slaného od Karla Vika bude k vidění na výstavě Umělci slánské Trhliny (I.)

Jedním z nejzajímavějších obrazů, který uvidíte na připravované výstavě Umělci slánské Trhliny (I.), je největší veduta města Slaného od Karla Vika z roku 1939. Z nelehké doby vzniku díla se nám dochovaly záznamy umělce a jeho dopisy z Turnova přátelům, tyto listy mapují tehdejší složitou situaci. 

V květnu 1939 píše Vik do Slaného, že jakmile povyroste na polích trochu obilí a pokvetou meze, přijede sem opět, aby namaloval rozměrný pohled na město od Ovčár. Obraz byl určen pro zasedací síň městské spořitelny. Jeho dokončení však poznamenalo napětí v Turnově způsobené nacistickými represemi... Malíř napsal:

„… obraz mohl jsem již tento týden dokončit, ale ono se zatraceně špatně pracuje v těchto vážných dobách. Bylo tu veliké zatýkání, a tak jsme byli několik dnů velice vzrušeni. Na mou duši, že ten obraz je pro mne jediným světlým bodem, a věřím, že to slunce nad tím Slaným bude stejně stále pěkně svítit a hřát. Pracuji na něm s velkou chutí a byly dny, kdy jsem při tom na všechno zapomněl a těšil se jen z té práce, a doufám, že i teď ke konci najdu v něm šťastné chvíle…"

Převoz plátna do Slaného komplikovaly jeho rozměry (170 x 300 cm). Nakonec se všechny obtíže podařilo překonat a dílo vévodilo památné Vikově výstavě v sokolovně (24. září – 1. října 1939).

Pro účely letošní výstavy bude tento obraz, který má město dlouhodobě zapůjčeno od České spořitelny, přestěhován ze zasedací místnosti v 1. patře budovy Městského úřadu Slaný ve Velvarské ulici do výstavní síně Vlastivědného muzea ve Slaném. Pevně věříme, že při zdánlivě krátkém přesunu díla z jednoho konce náměstí na druhé žádné komplikace, jaké pořadatele trápily v roce 1939, nenastanou…

Po stopách Václava Fialy - připravujeme exkurzi na Novostrašecko a filmový dokument

Výstavu ve Vlastivědném muzeu ve Slaném Umělci slánské Trhliny (I) doplní expozice na chodbě Knihovny Václava Štecha Novostrašecko v díle Václava Fialy. Tato přehlídka bude mapovat Fialovy přípravy na malbu dvou panelů „Polní práce a život v přírodě“ a „Průmysl a město“ pro filiálku slánské spořitelny v Novém Strašecí. O malířově svědomitosti svědčí, že v létě roku 1941 vyjel do terénu, aby pořídil skici Novostrašecka pro návrhy panelů. Protože přímo v Novém Strašecí nebyly volné pokoje, našel malíř letní byt v Řevničově v domě č.p. 264 u karlovarské silnice. Odtud vyrážel se skicákem převážně pěšky do okolí a psal přátelům krásně ilustrované dopisy. Na skicách, které jsou od roku 1945 v majetku Vlastivědného muzea ve Slaném, se Fialovi podařilo zachytit krásu kraje - přírodu, lidové stavby, řemesla a průmysl. Mnohé objekty dnes již neexistují, řemesla i průmysl zanikly.

Po stopách Fialových kreseb se jako první po 53 letech vydal v srpnu a září roku 1994 kolektiv autorů původní výstavy Novostrašecko na kresbách Václava Fialy zastoupený Zdeňkem Kuchyňkou, Vladimírem Přibylem a Evou Volfovou. Prostřednictvím skic a s pomocí místních pamětníků pátrali po tom, co zůstalo zachováno. K výstavě byl vydán podrobný katalog s úvodním slovem syna malíře Vladimírem Fialou, k prolistování zde.

Po 22 letech jsme navázali na minulou přehlídku, vzali opět do rukou Fialovy skici, s Pavlem Vychodilem nafotili aktuální stav některých památek pro novou výstavu a s Jiřím Husníkem vytvořili krátký film. Během putování po krásném kraji jsme se spolu s Infocentrem Pod Velvarskou branou rozhodli jako doplněk k výstavě uspořádat v sobotu 17. 9. 2016 exkurzi Po stopách Václava Fialy s odborným výkladem Evy Volfové. Budete tak mít možnost vidět originály Fialových panelů v budově MěÚ v Novém Strašecí, navštívit Řevničov, Kalivody a Přerubenice s výkladem k lidové architektuře a cestou přes Mšec a Třtice obdivovat pohledy do kraje. Poslední zastávkou bude zasloužený oběd v Novém Strašecí a návštěva tamního muzea. 

K exkurzi je možné se registrovat od 1.8. v Infocentru ve Slaném, kde bude k dispozici přihláška s podrobným itinerářem. 

Novostrašecko v díle Václava Fialy – výstava ve vstupní chodbě Knihovny Václava Štecha Slaný

Ve Vlastivědném muzeu ve Slaném je uložena bohatá kolekce kreseb z Novostrašecka od malíře, grafika a vyhledávaného ilustrátora Václava Fialy (* 1896, † 1980). Tyto studie zhotovil v roce 1941 pro dva rozměrné malované panely „Polní práce a život v přírodě“ a „Průmysl a město“, které byly určeny pro filiálku slánské spořitelny v Novém Strašecí (ul. Čsl. armády čp. 182). Záměr vytvořit dílo, které by motivovalo ke spořivosti a zároveň ve zkratce vystihlo tvář Novostrašecka, vyžadoval práci v terénu. A tak se v létě 1941 stěhuje Václav Fiala na letní byt „u Pondělíčků“ v Řevničově. Dnes přestavěný dům čp. 264 se nachází na konci obce. Odtud umělec vyjížděl malovat do okolí, a to nejen krajinné motivy, chalupy a usedlosti, ale zejména lidi při práci. Mnohé z náčrtů pak uplatnil při tvorbě konečného díla.

O díle Václava Fialy na Novostrašecku a i současném stavu památek, které malíř na svých kresbách na Novostrašecku zachytil,  připravujeme výstavu v chodbě knihovny Václava Štecha ve Slaném, která proběhne ve dnech 10. září až 4. října 2016.

Více v rozkládačce k expozici, kterou vydáváme společně s městem Nové Strašecí  zde

Do vašich diářů – zahajujeme v sobotu 10. září 2016

Umělci slánské trhliny (I.) - výstava ve slánském muzeu
Václav Fiala, Alois a Julie Mezerovi, Václav Nejtek, Karel Vik,
T. F. Šimon a hollaristé

Touto přehlídkou obrazů, kreseb a grafiky chceme navázat na výstavu Ludvík Kuba a Slaný.  Naší snahou je přiblížit výtvarná díla dalších umělců, kteří ve Slaném nejen vystavovali, ale také tvořili. Zásluhu na tom měli Josef Kylies,  Josef Čížek  a Karel Čížek  – hlavní opory Uměleckého odboru slánského Sokola, který sami pojmenovali Trhlina.
Malířů a grafiků se vztahem ke Slanému, a to právě díky Trhlině, je celá řada. Jak již bylo řečeno při Kubově výstavě, soudobé výtvarné umění chápali trhlináři jako podstatnou součást životního stylu ve Slaném – centru zemědělského kraje. Představili se zde malíři jistě významní, ale vždy přicházeli s uměním sdílným širokému okruhu. Zajímavé je porovnat kulturní dění ve Slaném a nedalekém Kladně – v ocelovém srdci regionu. Zatímco do Slaného přijíždí Ludvík Kuba, členové Umělecké besedy a hollaristé, na Kladně v Kračmářově galerii prezentují své práce příslušníci Skupiny 42 v čele s kladenským Karlem Součkem. Rozdílné sociální a průmyslové prostředí obou měst sehrálo svou roli.
Letos uvedeme výběr z děl Václava Fialy, Aloise a Julie Mezerových, Václava Nejtka, Karla Vika, T. F. Šimona a některých hollaristů. Příští rok by měl být věnován zejména umělcům z jižních Čech, kteří do Slaného zajížděli – Josefu Krejsovi, Richardu Laudovi, Jaroslavu Vojnovi a Aloisi Moravcovi.
Připomeneme si tak ne zcela známou „výtvarnou historii“ města Slaného, a to v nelehkém období před II. světovou válkou a v jejím průběhu. Přestože jakýmsi vrcholem úsilí trhlinářů se staly dlouhodobé styky a přátelství s Ludvíkem Kubou, výtvarných plodů, které ve Slaném díky Trhlině uzrály, bylo mnohem víc.
Záměrem tohoto průvodce není předložit odborně sevřený text, ale reportážním způsobem nastínit setkávání umělců s jejich slánskými přáteli. Vedle faktografických údajů je zde možné najít i zdánlivě všední události, které se přihodily při realizaci výstav, a řadu postřehů „hybatelů“ kulturního života v čase, kdy se začínají stahovat nad naší vlastí hnědé mraky, které nakonec i město Slaný pohltily. Jedinečný pramen nám poskytly vzpomínky Josefa Kyliese  a kronika Trhliny;  oba tyto rukopisné materiály navíc doprovázejí osobité Kyliesovy kresby.
Když listujeme zmíněnými pamětnicemi, korespondencí, dobovým tiskem a vidíme výtvarné práce, které kdysi defilovaly před slánským publikem, uvědomujeme si cenu odkazu trhlinářů – oni kdysi přinášeli do zšeřelé doby krásu, radost z umění, jež pomáhalo „přežít“ a dodávalo naději. Ostatně aktuální poselství i do dnešních dní…(Vladimír Přibyl, z připravovaného průvodce výstavou)